Proč přejít na Linux?

Téměř každý, kdo je s Windows spokojen, neuvažuje o přechodu na Linux. Většina argumentů je, že na Linuxu nejdou hry a aplikace, které uživatelé používají nejsou nativně pro Linux atd.. Samozřejmě! Hry, které jsou vytvořeny přímo pro MS Windows, které vyžadují DirectX, logicky nebudou v Linuxu fungovat (budou, existuje spousta emulátorů).

Nedávno pro Linux vyšel Steam (kde se průběžně přidávají další hry (Portal, Half Life, Counter Strike…)), na kterém je mnoho her, které jsou nativně podporovány (=fungují). Dalším z důvodů zdráhání se přechodu je obava, že nebude fungovat mnoho programů. Komerční firmy, které ví, co uživatelé chtějí, svoje programy pro Linux také vyvíjí (Google, Valve, ale i Microsoft a další…).

Ten, kdo je zatvrzelý uživatel a milovník Microsoftu, nepůjde přemluvit, aby se dal na Linux, ale i tak to za pokus stojí. Shrňme si tedy klady a zápory, které každému pomohou v rozhodování.

Klady, proč ano:

  • Bezpečnost (99.4% virů na světě jsou určeny pro Windows, takže ty na Linuxu nikdy neuškodí. Pro Linux jsou i škodlivé aplikace, ale uškodí, jenom když uživatel aplikaci stáhne, nainstaluje, udělí práva… Antivirus není potřeba.)
  • Uživatel má méně možností, jak zničit systém (Veškeré zásahy do systému jsou ve výchozím stavu chráněny administrátorským heslem, takže se nemůže stát, že by uživatel něco omylem zničil.)
  • Stabilita (Když nějaký program rozhodí chod Windows, nastane BSOD. Když se výjimečně pokazí nějaká součást v Linuxovém systému, zpravidla je terminál dostupný a situace jde skrz něj většinou zachránit.)
  • OpenSource (To znamená, že na vývoji Kernelu – jádra systému, pracují dobrovolníci a nadšenci, kteří na 100% ví, co dělají. Proto systém neobsahuje žádnou část kódu, která by mohla ohrozit uživatele bez jeho vědomí. Zdrojové kódy OpenSource aplikací jsou veřejně dostupné a každý se tedy může podívat, co a jak ten program dělá, proto není žádný program úmyslně škodlivý, jelikož by se na to hned přišlo, aniž by mohl napáchat škodu. Vývojáři svou práci nedělají pro peníze, takže se za OpenSource neplatí.).
  • Kompatibilita (Konečně výrobci hardwaru, zejména grafických karet, pochopili, že Linux je platforma, která se rozhodně nemůže ignorovat. Intel, AMD i nVidia vyvíjí a aktualizuje proprietární (z uzavřeným zdrojovým kódem – ne opensource!) ovladače na své grafické karty i jiný hardware. Komunita vývojářů věří, že tito výrobci dělají dobré ovladače, ale i přesto jsou k dispozici také OpenSource ovladače, které mnoho Linuxových distribucí již obsahuje, které fungují lépe, než ty oficiální.)
  • Jednoduchost (Začátečníkům se může zdát, že je instalace programů příliš složitá. Není, pomoci příkazového řádku – terminálu se dá dělat spousta věcí mnohem jednodušeji a rychleji a tím i efektivněji.)
  • Rychlost (Systém není zatěžován zbytečnostmi, takže se výkonem CPU a kapacitou RAM šetří.)
  • Podpora efektivnějších filesystémů (Linuxové jádro  – Kernel –  podporuje různé filesystémy (Ext4, Ext3, Reiser…) na rozdíl od Windows, který je přímo závislý na NTFS (exFAT)).
  • Systém lze nainstalovat na jiný oddíl, než je ve výchozím stavu složka uživatele. (Zjednodušeně: To, co drží systém pohromadě je v bezpečí na oddílu (stačí i 5 GB) a složka s daty /home/username je třeba na jiném. To rozhodně pomůže, pokud se něco v systému pokazí a uživatel nemá náladu na hledání a opravování chyby. Prostě jednoduše přeinstaluje systém do oddílu, kde byl ten předchozí, systém je čistý, ale data se zachovala – „/home/username“ je něco jako „C:\Users\username“ ve Windows)

Zápory, proč ne:

  • Nekompatibilita programů (některé programy prostě bez virtualizace nepojedou – Photoshop, Sony Vegas, Corel a další profesionální programy, ale i na ty existují (možná) lepší alternativy, které jsou samozřejmě zdarma a OpenSource (Gimp, Inkscape, Chromium…))
  • Zvyk (Zvyknout si na nový OS a zapomenout na všechno to, co bylo v tom starém systému, bolí.)
  • Opravdu špatná podpora tiskáren a skenerů.
  • Ne každý virtualizovaný program funguje na 100%.
  • Systém má problémy s exFAT filesystémem, ale rozhodně ho dokáže otevřít a číst/zapisovat

Terminál

Terminál („Konzole“, Příkazový řádek) je základní (a nejmocnější) součástí operačního systému (i Windows, Mac OS X i jejich předchůdců). Na Linuxu to je o to víc zajímavé, jelikož zatímco na Windows se dost věcí musí udělat klikáním (pokud to zrovna nejde v Powershellu, pokročilém terminálu v MS Windows), tady stačí napsat vhodný příkaz „pro každou blbost„.

Nainstalujme si například pro ukázku prohlížeč Mozilla Firefox:

Windows

Najdeme si stránku na stažení programu, například mozilla.cz a stáhneme program. Spustíme ho dvojklikem a instalace už nás sama navede

Linux

Otevřeme si Terminál a vepíšeme příkaz „sudo apt-get install firefox“, samozřejmě bez uvozovek.

[„sudo“ slouží pouze pro přidělení práv na instalaci (proto se na obrázku níže, na druhém řádku ptá na heslo). Samotná instalace je pouze apt-get install [název]]


Příkazy je opravdu jednoduché si zapamatovat, jelikož jsou anglicky a dávají smysl. Tento způsob samozřejmě funguje jenom pokud má námi používaná distribuce kořeny Debianu. (Existují i jiné distribuce, které se trochu liší, ale o tom později.)

terminal_image_png
Tak jednoduché to je proto, že apt-get prohledává repozitář z Ubuntu (jelikož já používám Mint, který je Ubuntu velmi podobný. Ostatní distribuce mají také v online repozitářích spoustu programů.) a najde firefox a odentrování způsobí stažení aktuální verze Firefoxu z oficiálních zdrojů a instalaci. Jednoduché. (Instalaci programů, které nejsou dostupné v repozitáři, si ukážeme příště.)

Osobní postoj

Sklony k používání Linuxu jsem měl už odjakživa, ale odhodlal jsem se ke kompletnímu přechodu až v osmnácti letech, kdy mě Windows začal opravdu štvát. Berte, prosím, tento článek pouze z informativního hlediska. Měl jsem s Linuxovými distribucemi už několik zkušeností, takže přechod nebyl tak bolestivý, jaký by pro někoho mohl být. Jelikož jsem student, který nemá moc peněz, nikdy mě nenapadlo mít něco od Applu (a možná jsem i trochu Apple hater), tak jsem se dal na OpenSource, který je pro studenta finančně ideální.

4 komentáře: „Proč přejít na Linux?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *